Tento sport se také jmenuje pólo, ale je to pólo koňské. Název pochází asi z Tibetu, přesněji z tibetského pu-lu. My se nyní na tento sport podíváme.
Pokud vůbec netušíte oč jde, tak vězte, že jde o to dostat malý míček do soupeřovy branky, a to dost dlouhou holí. Zvláštností při tom je, že hráči sedí na koních.
Jeden tým tvoří čtyři jezdci. Složitost je pak v tom, že každý má přidělený určitý handicap. a podle všech se počítá i handicap pro družstvo.
Zvláštností je také to, že hřiště (ne všechna) je rozděleno na určité zóny. Ty dělí čáry, kterým se říká čáry odpalu. Podobný výraz jako čára je v tomto sportu čaka. Ta znamená jeden časový úsek, na který se hraje a který trvá sedm minut. Následuje přestávka a po ní se hraje další čaka. Těch může být několik, většinou od čtyř do osmi.
To byly velmi stručně pravidla, nemá smyslu je zde rozebírat dopodrobna. To bychom museli zabrousit do délky hole, na povinnou výbavu, ústroj pro koně a tak dále a tak dále. A když už jsme u těch koní, hráč jich za zápas vystřídá několik, nikdy nehraje celý s jedním zvířetem.
U nás v naší malé vlasti není tento sport nijak moc propagován, a proto je vcelku neznámý.
Přesto u nás máme asociaci koňského póla, několik klubů, a dokonce se u nás hrávají i turnaje. Za všechny můžeme vzpomenout třeba na loňský Noe Polo Open Cup 2019.
Nejstarší klub u nás je na farmě Levín a byl založen teprve nedávno, a to v roce dva tisíce sedm.
Česká asociace hráčů koňského póla, z. s. Má dokonce své vlastní stanovy, ve kterých se můžeme dočíst vše co je potřeba.
Míníte-li si tento poměrně mladý sport vyzkoušet, bude nejlépe si najít nějaký ten klub (jeden má sídlo jen pět minut od Prahy) a zde se poptat na podrobnosti. Zde vám sdělí, co bude muset sehnat, abyste mohli tento sport začít pěstovat. Takže nezbývá než popřát, aby se vám líbil a abyste nepoznali hořkost porážky.